Odbory Magistrátu města Jihlavy

Autor: admin

  • Důležitá jednání v říjnu o platech a propouštění

    Důležitá jednání v říjnu o platech a propouštění

    OSSOO čekají v měsíci říjnu tři důležitá jednání.

    12. října – jednání na Úřadu vlády o služebních příjmech příslušníků bezpečnostních sborů pro rok 2027. Odbory požadují od 1. ledna 2027 zvýšení základních tarifů o 10 procent.

    14. října – porada odborových svazů rozpočtové a příspěvkové sféry, na programu bude příprava společné vyjednávací pozice před jednáním s vládou o platech a koordinace postupu vůči plánovaným personálním škrtům

    19. října – tento termín je zásadní – konečně se bude jednat o konkrétní podobě odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy v roce 2027. Základní konstrukce nového systému už je známá. Mezi jednotlivými platovými třídami má být garantován nejméně čtyřprocentní rozdíl a počet platových stupňů se má snížit z dvanácti na osm. OSSOO základní princip reformy podpořil. Zaměstnanci potřebují skutečné zvýšení příjmů, ne vyšší tarif doprovázen odpovídajícím snížením osobního příplatku nebo odměn.

    OSSOO dlouhodobě upozorňuje, že odměňování ve státní správě zaostává a u řady profesí přestává být stát konkurenceschopným zaměstnavatelem.

    Zdroj: Tři klíčová jednání o platech. Říjen rozhodne o odměňování zaměstnanců státu a samospráv – OSSOO

  • Práce na tématech pro kolektivní vyjednávání

    Práce na tématech pro kolektivní vyjednávání

    Kancelář odborové organizace je po prázdninách v plném provozu. Každé úterý od 13 do 15 hod. jsme zaměstnancům MMJ k dispozici v kanceláři č. 87, 1. patro, budova Hluboká 8, Jihlava.

    Na první zářijové schůzi výboru byly zhodnoceny proběhlé akce a navrženy další akce, které by bylo možno zrealizovat ještě do konce roku. Probírána témata pracovněprávních vztahů, bezpečnosti práce, pracovních úrazů atd.

    Výbor se aktivně pustil do rozpracování témat pro kolektivní vyjednávání se zaměstnavatelem pro uzavření nové kolektivní smlouvy pro rok 2027. Kolektivní smlouva je nejsilnější nástroj pro zlepšení pracovních podmínek a odměňování. Právo uzavřít kolektivní smlouvu se zaměstnavatelem má výhradně odborová organizace, a to i za ty zaměstnance, kteří nejsou členy odborové organizace. Aby náš návrh co nejlépe odpovídal potřebám zaměstnanců, podléhá jeho příprava jasnému a strukturovanému procesu.

    1. Sběr podnětů od zaměstnanců – v letošním roce byl odborovou organizací rozeslán průzkumný dotazník mezi členy i nečleny odborů.
    2. Sběr podnětů při setkávání na akcích pořádaných odborovou organizací.
    3. Sběr dat na jednotlivých pracovištích při pracovních i nepracovních setkáních členů výboru odborové organizace se zaměstnanci.

    Všechna sebraná data jsou posuzována z hlediska právního rámce, ekonomické reality a jsou prioritizována.

    Ze zpracovaných podnětů bude výbor odborové organizace sestavovat finální návrh vyjednávacích témat.

    Máte nápad na zlepšení? Tvorba témat je otevřená po celý rok. Pokud máte podnět, co by v kolektivní smlouvě nemělo chybět, kontaktujte nás.

    Čím více členů naše odborová organizace má, tím silnější má mandát pro vyjednávání. Početná členská základna ukazuje, že zaměstnanci stojí za svými požadavky jednotně. Určitě se shodneme, že si všichni přejeme spravedlivé mzdy, bezpečné pracoviště a dobré benefity. Když ale vyjednáváme s vedením úřadu, nerozhoduje jen to, jak dobré máme argumenty, ale kolik lidí za námi stojí. Kolektivní smlouva platí pro všechny zaměstnance, ale vzniká díky členům. Přidejte se k nám a dejte našim společným požadavkům reálnou sílu.

  • Návrh na karenční dobu neprošel

    Návrh na karenční dobu neprošel

    V koaliční debatě se v červenci znovu objevil návrh (ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného) na zavedení tzv. karenční doby, tedy neproplácení prvních tří pracovních dnů nemoci.

    Odbory návrat karenční doby odmítají. Nemoc není provinění a zaměstnanec by neměl být finančně nucen chodit nemocný do práce. Nemocenská není sociální dávka, kterou stát rozdává lidem, kteří si o ni přijdou říct. Jde o plnění ze systému nemocenského pojištění, na které si zaměstnanci celý pracovní život přispívají.

    Karenční doba v Česku platila v letech 2008 až 2019. Od 1. července 2019 náleží zaměstnancům při splnění zákonných podmínek náhrada mzdy i za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti.

    Znovuzavedení karenční doby by podle odborů mohlo vést k tomu, že lidé budou ze strachu ze ztráty příjmu nemoc přecházet, chodit nemocní do práce nebo místo nemocenské čerpat dovolenou. To může znamenat vyšší riziko šíření infekcí, více nemocných kolegů a v některých profesích také zvýšené riziko pracovních úrazů.

    Odbory tedy zaslali vládě výstražný dopis, ve kterém deklarovali jako zástupci pracujících jasné STOP pro další návrh útočící na základní sociální jistoty zaměstnanců.

    Vládní koalice se na znovuzavedení karenční doby nedohodla a návrh byl „smeten ze stolu.“