Jistě jste zaznamenali, že vláda připravuje zásadní změnu systému odměňování zaměstnanců veřejných služeb a státní správy. ČMKOS základní směr reformy podporuje, protože současné platové tabulky jsou dlouhodobě deformované a některé tarify se dostaly pod úroveň minimální mzdy nebo zaručeného platu. Odbory ale upozorňují, že samotné narovnání nejnižších tarifů nestačí. Požadují změnu celého systému a především skutečné zvýšení platů pro všechny zaměstnance.

Co se podle současného návrhu může od roku 2027 změnit?

Co tedy požadují odbory?

ČMKOS základní princip reformy podporuje, ale chce, aby výsledná změna přinesla skutečné zlepšení. Mezi hlavní požadavky patří:

• žádný tarif pod minimální mzdou nebo zaručeným platem,
• odpovídající růst vyšších tarifů, nejen těch nejnižších,
• automatická valorizace tarifů,
• rychlejší tarifní postup na začátku kariéry,
• ochrana osobních příplatků,
• jasná pravidla pro pásmové odměňování,
• samostatné řešení specifických profesí,
• dostatek peněz ze státního rozpočtu na celou změnu,
• a především skutečné zvýšení platů pro rok 2027, nikoli pouze překreslení platových tabulek.

Pro zaměstnance veřejného sektoru tak může jít o jednu z nejvýznamnějších změn odměňování za poslední roky. Základní princip reformy je podle ČMKOS správný, ale o její konkrétní podobě a především o penězích na skutečné zvýšení platů se teprve bude jednat.

Odborový svaz státních orgánů a organizací požádal premiéra Andreje Babiše o jednání o platech zaměstnanců státní správy. Místo konkrétního termínu jednání Andrej Babiš po dvou měsících urgencí zaslal odpověď, která však požadavky neposouvá k řešení. A co pan premiér vlastně vzkázal? Že bychom si měli dobře rozmyslet, co požadujeme, že si máme raději vážit „stabilní práce“ a že se možná uvidíme v září. Celou odpověď pana premiéra a reakci OSSOO si můžete přečíst v odkazu níže.

https://www.ossoo.cz/babis-namisto-zahajeni-jednani-o-platech-vzkazuje-prace-ve-statni-sprave-znamena-urcitou-jistotu/

Vláda dále chystá takzvaný platformový zákon, který měl pomoct posílit práva pracovníků platforem jako je např. Uber, Wolt nebo Foodora. Vláda však nechystá tato práva posílit, ale vytvořila nebezpečné torzo. Platformový zákon má de facto být největším zásahem do zákoníku práce. Z definice závislé práce má odstranit dva klíčové znaky. To umožní masový převod pracujících ze zaměstnaneckého poměru pod IČO. Lidé budou dělat stále stejnou práci, ale budou si za sebe platit odvody, nebudou mít nárok na dovolenou, nemocenskou či odstupné a pokud pro ně zítra zrovna nebude „zakázka“, tak jsou bez peněz. Pro většinu našich členů se může zdát, že se jich to netýká, ale je třeba varovat, že se to velmi silně může dotknout THP pracovníků či civilních zaměstnanců bezpečnostních sborů – obecně všech, kteří nepracují v přímé úřednické funkci. V podstatě každé práci, která není fixována na správní úkony nebo tempo pracovní linky, hrozí od 1. 1. 2027 švarcsystemizace.

ČMKOS proti redefinici závislé práce vede informační kampaň. V jejím rámci vznikl e-book, který zodpovídá 10 nejčastěji kladených otázek, které se s návrhem změny zákoníku práce pojí. Tento e-book nalezenete zde: REDEFINICE ZÁVISLÉ PRÁCE: CO NÁM HROZÍ? Základní FAQ pro zaměstnance, členy odborů a odborové svazy – ČMKOS

Dovolená je v plném proudu a je tedy čas, jak jsme již před nedávnem avizovali, podívat se na to, zda je možné dovolenou zrušit, přerušit nebo neschválit.

Podle zákoníku práce určuje rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel, nemůže si však ukázat na jakýkoliv den bez varování. Písemné oznámení o určení dovolené musí dát zaměstnanci nejméně 14 dní předem, pokud se vzájemně nedohodne lhůta kratší. Při plánování musí zaměstnavatel brát ohled na provozní důvody organizace, ale zároveň na oprávněné zájmy zaměstnance. Zaměstnanec povinnost určit si čerpání dovolené nemá. Jsou-li splněny podmínky upravené v § 218 odst. 4 (262/2006 Sb. Zákoník práce), má právo si dovolenou určit, nejedná se ale o jeho povinnost. Zda zaměstnanec své oprávnění využije, záleží na jeho rozhodnutí.

Odvolat zaměstnance z dovolené zpět do práce zákoník práce zaměstnavateli dovoluje, ale ne kdykoli. Jedná se o situace, kdy nastane náhlý a závažný provozní problém, který zaměstnavatel před nástupem zaměstnance na dovolenou nemohl předvídat a který bez jeho přítomnosti nelze vyřešit. Zaměstnavatel však musí v takovém případě uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci vznikly (storno poplatky, propadlou část zaplaceného zájezdu nebo letenky, a pokud se zaměstnanec na dovolenou po vyřízení věci vrací, také cestu zpět. Náhrada se týká prokazatelně vynaložených výdajů. Na kompenzaci za zkažený odpočinek zákoník práce nárok nedává.

Podobná pravidla platí i pro případ, že zaměstnavatel zaměstnanci změní dobu čerpání dovolené, kterou mu předtím určil.

V praxi k odvolání z dovolené dochází zřídka, zaměstnanec na dovolené nemusí být pro zaměstnavatele vůbec dosažitelný.

Pokud zaměstnanec během dovolené onemocní a lékař mu vystaví neschopenku, dovolená se od tohoto dne přerušuje. Dny pracovní neschopnosti se do dovolené nezapočítávají a zaměstnanec má právo vyčerpat je v jiném termínu. Zaměstnanec má povinnost zaměstnavatele informovat sám a bez zbytečného odkladu, i když neschopenky jsou dnes standardně elektronické a zaměstnavatel se o neschopnosti dozví automatiky.

Přejeme všem, aby svoji dovolenou prožili v klidu a pohodě a žádná z výše uvedených situací nenastala.